Šest let od schválení evropské směrnice o ochraně oznamovatelů zůstává prostředí interních oznamovacích systémů roztříštěné. Přestože organizace většinou formálně dodržují zákonné požadavky, dosud se jim ve většině případů nepodařilo vytvořit skutečně funkční, ochranné a podporující prostředí pro ochranu oznamovatelů.

Zpráva „Hodnocení dovedností – Posouzení organizační kapacity v ochraně oznamovatelů“, kterou dnes zveřejnil projektový tým VoiceGuard, se zaměřuje na organizační dovednosti a kompetence osob odpovědných za přijímání a vyřizování oznámení.

Výzkum probíhal v šesti členských státech Evropské unie: Bulharsku, České republice, Řecku, Lucembursku, Rumunsku a Španělsku. Analýza se zaměřila na rozdíly mezi formálním provedením evropské legislativy a praktickými schopnostmi osob odpovědných za její uplatňování na organizační úrovni. Výzkum projektu VoiceGuard ukazuje, že organizacím stále chybí potřebná provozní vyspělost k tomu, aby dokázaly oznamovatele skutečně chránit.

• Téměř třetina organizací omezuje možnost oznamování pouze na zákonné minimum vyžadované směrnicí a národní legislativou. To často vytváří odrazující efekt, kdy zaměstnanci, kteří si nejsou zcela jistí, zda jejich podnět splňuje úzká právní kritéria, raději mlčí ze strachu z odvety za nechráněné oznámení.
• Pro mnoho zaměstnanců je oznamovací systém dostupný spíše jen teoreticky. Přestože organizace obvykle dodržují zákonné požadavky, dosud se jim ve většině případů nepodařilo vytvořit skutečně funkční, ochranné a podporující prostředí pro ochranu oznamovatelů. Tento nesoulad je patrný zejména v oblasti viditelnosti a dostupnosti interních oznamovacích systémů (IRS). Pouze 17,3 % organizací uvádí odkazy na IRS v pracovních smlouvách a téměř 60 % zaměstnanců neabsolvuje v této oblasti žádné školení. Pro řadu zaměstnanců tak oznamovací systém existuje pouze formálně, nikoli jako běžná součást pracovního prostředí.
• 26 % organizací odmítá přijímat anonymní oznámení. Pouze 23 % organizací zavedlo obousměrnou anonymní komunikaci, která umožňuje upřednostnit obsah oznámení před identitou oznamovatele. Dalších 13 % organizací podmiňuje zahájení šetření dostatečnými podpůrnými informacemi, aniž by zároveň umožňovalo obousměrnou komunikaci. Vzniká tak situace, kdy jsou oprávněné podněty odkládány nebo odmítány, protože systém vyžaduje důkazy, které nelze bezpečně předložit bez zabezpečeného anonymního kanálu.
• Organizace zároveň kladou větší důraz na řešení následků než na aktivní prevenci odvety. Přestože 36 % organizací má zavedené postupy pro podávání stížností na odvetná opatření, pouze 20 % aktivně monitoruje rizika odvety a jen 15 % školí vedoucí pracovníky v oblasti prevence odvety. Systém je tak lépe připraven řešit vzniklé škody než jim předcházet.

Zpráva „Hodnocení dovedností“, kterou dnes zveřejnil projektový tým VoiceGuard, je dostupná na webových stránkách projektu:
https://voiceguard-project.eu, v češtině pak na našich stránkách v publikacích.

Osvědčené postupy a doporučení pro veřejné politiky připravované našimi experty budou zveřejňovány také v průběhu realizace projektu.

_______________________________

Projekt VoiceGuard buduje komplexní síť organizací a odborníků, včetně právních expertů, psychologů, poradců a advokačních skupin, kteří budou schopni poskytovat oznamovatelům širokou a komplexní podporu.

VoiceGuard představuje celoevropskou podpůrnou strukturu pro oznamovatele napříč Evropskou unií a zároveň prosazuje jejich ochranu v souladu se směrnicí EU 2019/1937. Projekt reaguje na roztříštěnost a rozdíly v právních úpravách ochrany oznamovatelů v jednotlivých státech a usiluje o vytvoření jednotného evropského rámce ochrany oznamovatelů. Podpůrný systém vybudovaný v rámci projektu nabídne právní i praktické služby, například hotline pro oznamovatele a další užitečné nástroje pro veřejný i soukromý sektor.

Projekt realizuje konsorcium organizací a společností s relevantními zkušenostmi v této oblasti: The Baltasar Garzón International Foundation (FIBGAR), Transparency International Romania (TI-RO), Transparency International Bulgaria (TI-BG), MD BRAINNOVATION, Oživení, z. s., a NOVEL Group.

Projekt je spolufinancován Evropskou unií prostřednictvím programu Evropské komise Občané, rovnost, práva a hodnoty (CERV).

Více informací o cílech, aktivitách a výstupech projektu VoiceGuard naleznete na webových stránkách projektu a na Facebooku a LinkedInu.

‍