Tento portál provozuje Oživení z. s.
3.8.2022
Jak jsou oznamovatelé chráněni před přijetím českého zákona?
Domů
Blog

Na český zákon o ochraně oznamovatelů stále čekáme. I v případě jeho brzkého schválení Parlamentem je plánována účinnost až od července 2023. Protože evropská směrnice je již účinná, i bez českého zákona  se oznamovatelé částečně mohou domáhat ochrany. Níže se dozvíte, jak může oznamovatel postupovat a jak je chráněn Směrnicí již dnes.

Na tomto místě je nutné upozornit, že v současné době se jedná pouze o teoretický nástin. Zatím v ČR neproběhl případ, který by prakticky ukázal, jak Směrnici vykládat.  

Proto vždy pokud jste právě v situaci, kdy zvažujete podání oznámení, vždy nejdříve kontaktujte odborníky. Ochranou oznamovatelů se zabývají nevládní organizace Oživení, Transparenci International ČR a zkusit můžete i advokátní kanceláře.

Co může oznamovatel oznámit?

Oznamovatel může prozatím oznámit porušení předpisů EU, které se týkají 10 vybraných oblastí práva. Patří sem například oblast zadávání veřejných zakázek, ochrana životního prostředí, ochrana spotřebitele, ochrana osobních údajů; finanční služby; produkty a trhy a předcházení praní peněz a financování terorismu nebo bezpečnost dopravy.

Pokud se protiprávní jednání týká jiné oblasti, až český zákon stanoví, zda bude oznámení takového jednání také chráněno.  

Výjimkou jsou státní instituce, které již mají zřízené tzv. prošetřovatele podle nařízení vlády č. 145/2015 Sb. Státní zaměstnanci tak mohou nahlašovat protiprávní jednání v úřadu nezávisle na tom, zda předmět oznámení spadá do 10 oblastí vymezených Směrnicí.

Komu může oznamovatel oznámit?

Každý oznamovatel může oznámit prostřednictvím tzv. Externího oznamovacího kanálu, který zavedlo Ministerstvo spravedlnosti na svém webu.  

Zaměstnanci a další oznamovatelé u státních orgánů, orgánů územních samosprávných celků (orgány krajů a obcí s více než 10.000 obyvateli) a dalších vybraných institucí jako jsou veřejná zdravotní pojišťovna a veřejné vysoké školy mohou oznámit v rámci tzv. vnitřního oznamovacího systému/prošetřovatelů.

Směrnice umožňuje i zveřejnit oznámení v médiích, ovšem až po splnění několika podmínek.  

 

Jaká ochrana oznamovateli náleží?

Oznamovatel je chráněn v celém procesu oznámení tím, že jeho totožnost je důvěrná, a bez jeho souhlasu ji nelze nikomu sdělit.

Může se ale stát, že tento základní princip nezafunguje. Oznamovatel se pak může domáhat ochrany proti tzv. odvetným opatřením, kterým může čelit ze strany zaměstnavatele. Oznamovateli by zároveň neměl hrozit žádný postih v případě, že se při získávání informací, které dokládají protiprávní jednání, dopustí přestupku. Tuto ochranu poskytnou oznamovateli soudy.

Protože celá ochrana oznamovatelů je legislativní novinkou, připadá v řízení před soudem v úvahu také tzv. předběžná otázka Soudnímu dvoru EU. Soud si tak může zajistit, že rozhodnutí bude v souladu s výkladem Evropské směrnice.

Zároveň soud může ve svém rozhodnutí určit neplatnost odvetných opatření. Takové rozhodnutí může posloužit jako podklad  pro náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s řízením před soudem a další případné újmy, která se v řízení prokážou.

Pokud by soud zaujal názor, že zaměstnavateli nevznikají žádné povinnosti, tedy, že se na něj zatím nevztahují povinnosti ze Směrnice, domníváme se, že by se oznamovatel měl obrátit na soud znovu, tentokrát s nárokem na náhradu újmy způsobenou státem. Státu vzniká povinnost nahradit újmu vzniklou oznamovateli, protože včas nepřijal zákon o ochraně oznamovatelů. Byť pro tento postup v ČR chybí výslovná právní úprava, Ústavní soud již dříve dovodil, že lze analogicky využít zákon o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem.

Na stejné téma