Opožděná implementace evropské směrnice
Setkání klíčových aktérů nabídlo mnoho podnětů k zamyšlení nad tím, jak vytvořit efektivní systémy na podporu transparentnosti a integrity. Bývalá soudkyně Soudního dvora EU Dr. Ninon Colneric upozornila na skutečnost, že šest členských států, včetně České republiky, čelí pokutám za opožděnou transpozici Směrnice o ochraně oznamovatelů. Srovnala tento stav s podobným zpožděním transpozice Směrnice o rovném odměňování z roku 1975, což podtrhuje, jak obtížně členské státy přistupují k ochraně oznamovatelů.
Bezpečnostní doložka a její zneužívání
Bezpečnostní doložka, která představuje výjimku z ochrany oznamovatelů s cílem zabránit ohrožení národní bezpečnosti, byla podrobena kritice. Soudkyně Colneric poukázala na její časté zneužívání k umlčování oznamovatelů, zejména v politicky citlivých kauzách.
Daniel Hale odhalil v roce 2015 prostřednictvím The Drone Papers závažné chyby při amerických dronových útocích. Dokumenty ukázaly, že až 90 % obětí těchto útoků byli nevinní civilisté. Navzdory tomu, že jeho odhalení poskytlo veřejnosti klíčové informace o nesprávném využívání dronů, byl Hale v roce 2019 zatčen podle Zákona o špionáži (Espionage Act) a odsouzen na 45 měsíců vězení. Tento zákon, původně zamýšlený proti špionům, je v USA často zneužíván k umlčení oznamovatelů. V roce 2024 byl Daniel Hale propuštěn a oceněn Ellsbergovou cenou pro oznamovatele. Cenu si však nedokázal převzít, protože se stále zotavuje z vězení.
Uveřejnění oznámení: když jde oznamovatel do médií
Opakovaně byla také diskutována problematika uveřejnění oznámení oznamovatelem. Směrnice i český zákon o ochraně oznamovatelů stanovuje přísné podmínky, za kterých mohou oznamovatelé uveřejnit informace například prostřednictvím médií.
Zákon o ochraně oznamovatelů umožňuje zveřejnění informací, pokud:
- Interní nebo externí oznámení nevedlo k účinnému řešení do 3 měsíců
- Existuje důvodná obava z odvetných opatření, pokud byste oznámili externím oznamovacím systémem (Ministerstvo spravedlnosti)
- Oprávněně se domníváte, že protiprávní jednání může vést k bezprostřednímu nebo zjevnému ohrožení vnitřního pořádku nebo bezpečnosti, života nebo zdraví, životního prostředí nebo jiného veřejného zájmu nebo ke vzniku nenapravitelné újmy
Alternativu uveřejnění informací představuje využití ochrany novinářského zdroje. Novinář může za oznamovatele rozkrýt informace, aniž by prozradil jeho totožnost. Oznamovatel v tomto případě není oznamovatelem ve smyslu zákona nebo Směrnice (ledaže souběžně podá oznámení) a nezíská tak na základě zveřejnění v novinách ochranu před odvetnými opatřeními. Odborníci se tak shodují, že by měla být problematika uveřejnění oznámení přehodnocena při novelizaci Směrnice směrem ke zjednodušení a uvolnění přísných podmínek.
Česká stopa na konferenci
Česko se v debatách objevilo hned dvakrát. Nejprve jako jeden ze států, kterým byla udělena pokuta za opožděnou transpozici směrnice a následně také kvůli kauzám českých oznamovatelů, konkrétně bývalého ředitele Úřadu pro přístup k dopravní infrastuktuře Pavla Kodyma a současného ředitele insolvenčního odboru Ministerstva spravedlnosti Jana Benýška, jejichž případy ukazují na mnohé dosud nevyjasněné mezery v právním rámci ochrany oznamovatelů v praxi. Advokát obou oznamovatelů, Kristián Léko, popisoval své zkušenosti s jejich zastupováním.
Oznamovatelé v rámci veřejné správy v ČR mají jistou nevýhodu oproti oznamovatelům v soukromému sektoru. Pokud je oznamovatel ze soukromého sektoru v ohrožení odvetného opatření, musí soud o jeho návrhu na předběžné opatření rozhodnout bezodkladně (nejdéle do sedmi dnů). Tím soud hrozící odvetu (např. výpověď) oddálí do pravomocného rozhodnutí soudu ve věci, když v podstatě nařídí zaměstnavateli sečkat s tímto úkonem. Úředník ve stejném ohrožení odvetným jednáním nemá pohotový nástroj předběžného opatření k dispozici.
S nejistotou se setkávají oznamovatelé napříč Evropou. V Rumunsku soud v nedávné době rozhodl, že trestní oznámení nelze považovat za oznámení podle Směrnice pro nedostatek formy oznámení. Další rozhodnutí dospělo k závěru, že neukončené disciplinární řízení nemůže být odvetným opatřením, protože nelze zaměstnavateli upírat možnost takové řízení s oznamovatelem vést. Naopak mezi dobrou praxi lze jednoznačně zařadit pravomoci belgické kanceláře ombudsmana, který může uvalovat sankce vůči zaměstnavatelům. Sám uplatňuje obrácené důkazní břemeno v rámci šetření, zda došlo k odvetnému opatření a může navrhovat předběžná opatření zaměstnavatelům ze soukromého i veřejného sektoru.
Hlavní sdělení konference a výhled do budoucna
Řečníci konference se shodli na tom, že whistleblowing není jen právní proces, ale také společenská výzva. Oznamovací systémy by měly být vstřícné zejména k zranitelným skupinám, jako jsou ženy, menšiny nebo osoby se zdravotním postižením. Ochrana oznamovatelů by měla zahrnovat právní, psychologickou i finanční pomoc. Důležité je také posilovat nezávislost médií, která mohou být klíčovým spojencem oznamovatelů. Whistleblowing nemůže být efektivní bez praktické implementace, školení a změny přístupu ve společnosti.
Evropská unie plánuje v roce 2025 zhodnotit dopady směrnice a navrhnout její případné úpravy. Další zprávy o stavu ochrany oznamovatelů se očekávají i od Rady Evropy a Transparency International. Budoucí standardy by měly klást větší důraz na případy národní bezpečnosti, přeshraniční ochranu a posílení role občanské společnosti.
Konference jasně ukázala, že whistleblowing je klíčovým nástrojem pro posílení demokracie, transparentnosti a spravedlnosti ve společnosti. Je ale potřeba, aby jeho ochrana byla více než jen slovy na papíře – musí se stát součástí naší kultury a praxe.
