16. února 2022 přijala Francie transpoziční zákon Evropské směrnice na ochranu oznamovatelů. Podle zhodnocení Jean-Philippe Foegla z Maison des Lanceurs d'Alerte je francouzská úprava zatím nejkomplexnějším zákonem v Evropě a v některých klíčových oblastech jde nad rámec Směrnice.
Zákon navazuje na dřívější normy, zejména na tzv zákon Sapin II, který již zavedl širokou definici whistleblowingu: oznamovatel může oznámit jakékoli porušení práva EU, vnitrostátního práva nebo jiné jednání, které poškozuje veřejný zájem.
Rozsah ochrany:
- Nový zákon chrání zprostředkovatele (facilitators), oznamovatele, třetí osoby a subjekty, které oznamovatel vlastní
- chráněny jsou rovněž nevládní organizace, které oznamovateli pomáhají
- Ochrana se vztahuje i na anonymní oznámení
- Povinnými subjekty jsou firmy s více jak 50 zaměstnanci a samosprávy s více jak 10 tisíc obyvateli
- Chráněni jsou i oznamovatelé pracující v armádě v případě, že se oznámení netýká utajovaných informací
Principy ochrany:
- Oznamovatel má imunitu při získávání důkazů o nekalém jednání, ovšem v mezích zákona. Jako příklad je uváděno vylomení dveří do kanceláře šéfa, pokud oznamovatel ví, že jsou tam dokumenty, které prokáží protiprávní jednání.
- Francouzská norma navazuje i na pravidla proti tzv SLAPP žalobám - pokud oznamovatel dokáže doložit, že se stal obětí nebo předmětem žaloby SLAPP (Strategic Litigation Against Public Participation), podá žádost soudci, který může rozhodnout o tom, že firma nebo organizace, která žalobu vede, zaplatí oznamovateli náklady na právní zastoupení.
- Zákon počítá s finanční i psychologickou pomocí pro oznamovatele.
- Oznamovatelé mohou využít i institut hromadné žaloby.
Sankce:
- V případě, kdy se firma nebo úřad dopustí odvetných opaření vůči oznamovateli zaplatí pokutu až 60 000 Euro a zároveň může být postižena i fyzická osoba, která stojí za odvetnými opařeními, a to odnětím svobody až na 3 roky.
