16. března proběhla online debata na téma Jak se v Česku mluví o oznamovatelích? Debatu pořádala Transparenci International s cílem propojit více pohledů na problematiku oznamovaní a osvětu celého tématu.
Upozornění na nejasnosti nebo přímo problémové chování od lidí, kteří se s ním přímo v rámci své práce setkají. To je jeden z nejdůležitějších nástrojů pro odhalování korupce a podvodů. Ve zprávě ACFE (2020) bylo 43 % podvodů zjištěno oznámením z toho celá polovina přišla přímo od zaměstnanců a 15% oznámení byla anonymní. Zpráva hodnotila 2,5 tisíce případů ve 125 zemích světa.
Z průzkumu, který pro Oživení zpracovala společnost Behavio v roce 2020 se ukazuje, že v ČR chybí obecné povědomí o whistleblowingu. Český pojem oznamování a oznamovatel také není nejvhodnější, protože v obecné rovině nese negativní konotace.
Jakmile je pojem vysvětlený na konkrétním příkladu, většina Čechů cítí pozitivní emoce k lidem, kteří se rozhodli upozornit na špatné jednání a pouze 3% by označila dotyčného jako práskače.
Jak v takové situaci mluvit o oznamování a oznamovatelích? Na co si dát pozor? A je dobré oznamovatele povzbuzovat? To jsme probírali v diskuzi, kterou pořádala Transparency International ČR
Diskutovali:
Denisa Hejlová, vedoucí Katedry marketingové komunikace a PR na IKSŽ FSV UK,
Jiří Kapras, ředitel Odboru střetu zájmu a boje proti korupci Ministerstva spravedlnosti,
Šárka Zvěřina Trunkátová, předsedkyně Oživení,
Jan Dupák, právník Transparency International.
Debatou provázela Marie Bastlová, novinářka a redaktorka zpravodajského serveru Seznam Zprávy.
Pusťte si záznam debaty.
